Sklo bylo objeveno kolem roku 3000 př. n. l. v Egyptě.[1] Zpočátku bylo velmi nečisté a bylo používáno na výrobu ozdob (tyčinky, kuličky). Obsahovalo oxid křemičitý, vápník a sodík, jednalo se tedy o vápenato-sodné sklo. |
Potravina je výrobek nebo látka určená pro výživu lidí a konzumovaná ústy v nezměněném nebo upraveném stavu. Potraviny mohou být rostlinného, živočišného nebo jiného původu. Zvláštní kategorie tvoří: * nealkoholické nápoje * alkoholické nápoje * potraviny pro zvláštní výživu * doplňky stravy * potraviny nového typu Kvalita potravin může být vylepšována pomocí přídatných látek (barviva, konzervanty, emulgátory aj.). Mohou být také obohacovány potravními doplňky (vitaminy, minerály aj.). |
Nápoj (hovorově též pití) je tekutina s vysokým obsahem vody, primárně určená k požívání. Na rozdíl od polévek, které se jedí (obvykle lžící), se nápoj pije a obvykle neobsahuje významnější podíl pevné složky. Výjimku tvoří některé bujóny a vývary, které se podávají v šálcích a pijí se, přesto nejsou jako nápoje označovány. Požíváním nápojů člověk v rámci pitného režimu přijímá vodu. Člověk (v závislosti na tělesné hmotnosti, věku a vykonávané činnosti) potřebuje denní příjem tekutin v rozsahu 1500 ml (dítě s tělesnou hmotností 20 kg) do 3000 ml (dospělý). Tato potřeba by měla být pokryta nápoji, voda, obsažená v potravinách se obvykle do běžné bilance tekutin nezapočítává. Podle teploty při servírování se nápoje dělí na teplé a studené. Podle obsahu a složení se nápoje označují jako mléčné, ovocné, tonizující, nápoje colového typu, kávoviny, čaje a další. Podle způsobu podávání se studené nápoje dělí na lahvované (podávané v láhvi), rozlévané (z větších balení), točené (pomocí výčepní stolice nebo jiné dávkovací technologie), postmixové (připravované strojně z koncentrátů) a balené. Horké nápoje se obvykle připravují kuchyňským způsobem nebo se postmixují z koncentrátů. Studené nápoje se dále dělí na sycené a nesycené, v závislosti na tom, zda je při výrobě nápoj sycen kysličníkem uhličitým. |